Za dávných dob millenia byla země MU rozvinuta v ohromné impérium.
Bohužel však, jak předpovídal ve Velkém proroctví Secromicon, kontinent
MU padl do ohromného chaosu. Ústřední vláda a významní vůdci, kteří
řídili zemi MU nyní padli. Kvůli vnitřnímu sporu a válčení hladových
feudálních pánů o moc se roztrhlo království vedví a tak se impérium
rozdrobilo. Millenium míru a štědrosti je nyní pouhá vzpomínka a tmavé
skvrny krve nyní pokrývají zemi. Pustošící války přinesly spoušť na
krásnou zemi a prolévání krve stále není konec. I teď bývalí malicherní
pánové stále zbrojí a marně se pokouší obnovit to, co kdysi bylo.
Stalo se, že během tohoto nekončícího krveprolití, které otevřelo pekelné brány, vedla oslepující ctižádost jednoho pošetilého muže dál a dál nesprávnou cestou.
Tímto mužem byl Antonio, pošetilý pán, oslepený ctižádostí, oklamaný kouzelnicí zla Lemuliou. Nevědomky vypustil do světa Kunduna. Pána temnoty - démona, který do té doby byl poután pečetí Etramu.
"Teď bude muset země stále bojovat. Na věčnost jsem ze země vypudil mír. Slunce již déle nebude zářit nad zemí, kde lidé budou mými otroky."
Starověký démon Kundun se probudil z dlouhého bezesného spánku a vstoupil mezi živé, špiníce zemi vlastním dotekem. Uprostřed chaosu hvězdy ztratily svůj jas a zápach strachu a krve pronikl všude. Kundun uvolnil na zemi svůj vztek a pomstu za své dlouhé vězení. Nyní se zpustošená země MU stala domovem pro Kundunovy stoupence a nohsledy a po dva dlouhé roky zlo jeho vlády poskvrňovalo vše, co bylo kdysi čisté. Den "Noční můry", pasáž ve Velkém proroctví opravdu přišel a nebyla to již jen slova z dávných dnů.
Moudří lidé ale začali znovu studovat s nadějí, že naleznou paprsek světla zmíněný ve spisech proroctví. Doufají a upínají se k naději, jež leží v síle pečeti Etramu - mocné pečeťi, která udržovala Kundunovo vězení. Do osmi kusů byla pečeť roztroušena a jen když bude opět zcelena, vrátí se znovu do země mír.
Stalo se, že během tohoto nekončícího krveprolití, které otevřelo pekelné brány, vedla oslepující ctižádost jednoho pošetilého muže dál a dál nesprávnou cestou.
Tímto mužem byl Antonio, pošetilý pán, oslepený ctižádostí, oklamaný kouzelnicí zla Lemuliou. Nevědomky vypustil do světa Kunduna. Pána temnoty - démona, který do té doby byl poután pečetí Etramu.
"Teď bude muset země stále bojovat. Na věčnost jsem ze země vypudil mír. Slunce již déle nebude zářit nad zemí, kde lidé budou mými otroky."
Starověký démon Kundun se probudil z dlouhého bezesného spánku a vstoupil mezi živé, špiníce zemi vlastním dotekem. Uprostřed chaosu hvězdy ztratily svůj jas a zápach strachu a krve pronikl všude. Kundun uvolnil na zemi svůj vztek a pomstu za své dlouhé vězení. Nyní se zpustošená země MU stala domovem pro Kundunovy stoupence a nohsledy a po dva dlouhé roky zlo jeho vlády poskvrňovalo vše, co bylo kdysi čisté. Den "Noční můry", pasáž ve Velkém proroctví opravdu přišel a nebyla to již jen slova z dávných dnů.
Moudří lidé ale začali znovu studovat s nadějí, že naleznou paprsek světla zmíněný ve spisech proroctví. Doufají a upínají se k naději, jež leží v síle pečeti Etramu - mocné pečeťi, která udržovala Kundunovo vězení. Do osmi kusů byla pečeť roztroušena a jen když bude opět zcelena, vrátí se znovu do země mír.
